Vojtech Klimenta v USA

www.wojtaaa.blog.com from Vojtech Klimenta on Vimeo.

Zkousim neco noveho, omluvte pocatecni nedostatky! Vojta

Ahoj,
opět přidávám další příspěvek z mého ročního studia v zahraničí. Jak už jste si doufám přečetli, tak už jsem pár článků o módě napsal, a dnes tomu nebude jinak. Někdy mě to opravdu fascinuje, co tu nosí .
Takže jak začít, no neni to zas tak těžký začněme u kluků. První ze všeho bych měl říct, že tu absolutně převládá značka Nike! Je to naprostej fenomén, 90% kluků na škole má boty této značky. Není v podstatě ani tak důležité, jak bota vypadá, ale jeste je pověstné logo na straně. Zní to celkem směšně, ale je to tak. Dále kalhoty, nejlépe stažené co nejníže, pověstný rozkrok u kolen. Někdo nosí pod jeany normální kraťasy, aby gatě mohli ještě o trochu níž. Dále jsou tu populární tepláky, převážně od Nike nebo Under Armour, což je další velmi populární značka. Na tričku vlastně nezáleží, ale rozhodně nezkazíte něco co má co dočinění s místními sportovními týmy, nebo vaší oblíbenou univerzitou. Sázka na jistotu, je nějaká mikina s logem školy, nebo školního sportovního týmu. Na hlavu převážně baseballovou čepici, která tu neznamená, že jste příznivcem hiphopu. Prostě ne jako u nás, kde si kluci žehlej kšilty, tady se to nosí kvůli náklonosti k týmům a né protože hopeři u nás viděj takhle oblíkaný muzikanty na MTV. Další perličkou je když kluci maj kraťasy, to znamená, že ponožky maj vytažený tak do půlky lejtek aby jim byly vidět ponožky s logem Nike. Prostě tak, dále je také namístě mít na krku klíčenku s klíčem od vašeho motorového vozidla, jako byste tím říkali ano Já řídím! Je to jejich styl, občas je to legrace, protože ty lidi fakt vypadaj strašně podobně. No nechtěl bych Vás zmást, samozřejmě jsou tu i ostatní skupiny, já ale mluvím o té většině!
A co holky, no nevim jestli je to těžší nebo lehčí. U holek se to víc liší, což je ve své podstatě dobře. Jediné co je spojuje jsou Australské boty UGG, které jsou naprosto neuvěřitelným a nepopsateným hitem. Každá holka má tak 3páry, které v pravidelných intervalech rotuje. Přičemž musím říct, že ty boty stojej celkem dost myslim, že okolo 100babek, což je na boty tady opravdu dost. Dále jsou tu populární jeany, asi jako u nás, nebo samotné legíny. Prostě si stím nelámou hlavu. Platí to co u kluků ohledně motivů, školní týmy to je sázka na jistotu. Holky se určitě popisujou hůře, protože si se svým Outfitem více pohrají a musím říct, že jim to opravdu jde! No nic, to byl jen takový další rychlý článek. Já se jdu učit na finalní test z matiky a ekonomiky. Mějte se!
Vojtěch Klimenta

Ahoj Vážení Čtenáři,

koukám, že stále poslušně klikáte a snažíte se přečíst nějaký nové zážitky, ono tu bohužel nic nepřibývá a nepřibývá, nu což, je načase opět Vám sem napsat nějaký příspěvek a třeba tak zpříjemnit zasněžené odpoledne. Takže jdeme na to, naposledy jsem napsal jen takové shrnutí, což nebyl vlastně ani pořádný příspěvek. Ještě předtím to bylo o Vánocích, to už je pěkná doba.
Takže jak začít, no nejprve bych rád poznamenal, že dnes (tj. 18. prosince), jsem ve Spojených Státech přesně 5 měsíců. Ano, už je to tak dlouho, kdy jsem opustil svojí domovinu a vydal se vstříc novému dobrodružství. Musím si přiznat, že to letí neuvěřitelně rychle, někdy je to až strašidelný. Zrovna dneska při večeři, jsme zavzpomínali, co se dělo, když jsem přijel. Nevim, 5měsíců je docela hodně a za tu dobu si přijdu opravdu úplně jinak, než když jsem přijel. Bezproblému se domluvím, školu zvládám levou zadní, začínám se co nejvíc zapojovat do různejch klubů a hledat nějaké “kamarády” , což není vždycky tak jednoduché. Přesto se proto snažím dělat co nejvíc, protože je vždycky lepší něco dělat, než se jen nudit doma. No určitě Vás budoucí výměnné studeny musím upozornit, že fakt býti výměnným studentem Vám nezaručí slávu a pozornost. Možná prvních 5 minut jste pro americké teenagery něco víc, ale pak už musíte bojovat, snažit se jim porozumět a komunikovat, což také není vždycky úplně nejjednoduší. Já se tu snažím řídit heslem: “Nic není tak hrozné, jak to vypadá!” Zatím to ve své podstatě vychází, protože všechny moje hodiny jsou po prvním šoku naprosto v pohodě. Což mě přináší k další informaci, jak jistě víte za chvíli nám začíná další pololetí a tady tomu není jinak. Takže já budu mít úplně nový rozvrh, pak napíšu nějaké shrnutí novinek. Budu mít Study Hall, což je prostě hodina nic nedělání a obden Týmové Sporty, což je tělocvik. Pak Biologii, kterou jsem původně mít neměl, ale vzal jsem si jí namísto matiky, tak snad nebudu litovat. Dále Psychologii, což snad bude dobrý a poslední blok je Angličtina, prej učitelka je dobrá, co mi lidi řikali, tak snad to nějak pude. Nejsem největší čtenář, tak doufám, že to nějak přežiju . Takže to je asi tak o škole, jo ještě ve středu a ve čtvrtek píšeme finální testy z celého poleletí, tak snad to nějak vošéfuju, dneska jsem se na to i celkem učit. No uvidíme, do teď mám opravdu nadstandartní výsledky, tak mi držte palce.
Jak jsem psal na začátku, tak se snažím zapojovat do všeho co ve škole jde, ať už je to Frisbee, které přes zimu není, tak třeba Noviny, nebo Comedy Club! Jedním z těchto klubů, je také SkiClub, což je prostě bomba. Pět pátků po sobě jezdíme do nedalekého pohoří nazvané příznačně Camelback Mountains, což jsou takové kopečíčky. Nu což je to pořád super. Lyže si můsím, sice půjčovat, ale pořád to stojí za to. No popravdě už mám dva výlety zasebou, první pátek byl trochu pomatený. Nejdříve ráno byla sněhová kalamita, takže škola byla o dvě hodiny posunutá, pak jsme byli uvolněni z posledního bloku a půl hodky dřív a šli jsme ven, kde už byli připraveny dva autobusy. Já nastoupil do mého, určeného pro Seniory a Juniory a už se jelo. Moc lidí jsem tam neznal, naštěstí po cestě všichni spali, takže jsem o tolik nepřišel. Po příjzdu nastaly zmatky, ale po chvíli se to nějak urovnalo, já vyzvednul perminici a papírek na půjčení lyžů, rychle jsem se převléknu a už jsem v plné zbrojní odcházel k lyžařské škole, kde jsme si povinně museli vzít jednu hodinovou lekci. První z mnoha šoků byl fakt, že tu nemají žádné turnikety, nebo tak něco, prostě jen taková malá nálepka, holt tu víc důvěřujou. Dále, že tu nejsou jiné vleky, než sedačky, prostě i nejkratší sjezdovka, kde u nás je nějaká pomička tady je dvousedačka. No nic, jiný kraj jiný mrav, hned při první jízdě nahorů jsem se seznámil se super borcem, ze kterym a jeho partou, tada naší asi 10lidí jezdim. No to trochu přeskakuju, měli jsme jednou sjet tu cvičnou loučku, aby nás rozřadili, tak jsem nasadil Carvingovej oblouk, kterej po roce nebyl vůbec brilantní, ale i přesto jsem je všechny převršil. Fakt tu moc lyžovat neuměj, ale co hor tu nemaj jako u nás a když jim vyprávíte o Alpách jen nechápavě zíraj. Tak jsme si dali pár jízd s instruktory a pak už jsme mohli jezdit sami. Našli jsme ostatní členy naší party a už se jezdilo jak o závod, je to opravdu bomba. Sjezdovky jsou opravdu nahuštěný na sobě všechny obtížnosti od zelenejch až po černý z dvouma diamantama, jak jsou tu označovány nejtěžší tratě. Zkusil jsem všechno a musím říct, že opravdu bezvadně upravné a skvělý poježdění. Moc jsem si to užil, sjezdovka je tak možná i kilák, a jezdili jsme tak kolem 4hodin pokaždý, takže jsem se vydováděl. V půlce jsme se jen museli jít nahlásit do místního lobby, což je takovej horskej fastfood, naštěstí my jsme tam měli od školy připravné sandwiche a vody, což je paráda.

Jinak ještě k lyžování nějaký fakta, moc to opravdu neuměj. Dále areál je udělanej na jednom táhlym kopci asi tak 15sedaček, některé starší nejnovější jsou 4sedačky. Pak také, že lidé si nevozí svoje hůlky, ale všichni si je dole půjčí a pak je poslušné vrátí, prostě tam jen tak jsou daný na stojanech. Další fakt, že ve frontách je někdo, kdo to organizuje ve stylu kolik vás je jo pojďte, vy si počkejte a tak. Také tu funguje Ski Patrol, což jsou takový horský policajti, naposledy jeden týpak z naší tlupy zajel do lesa a hned už na něj pískala ženská a vypsala mu lístek…. Za dva takový vám odeberou permanetnku, no osobně se mi to celkem líbilo! No co víc vám psát, myslím, že to je pro dnešek až dost.
Taže se mějte krásně a kdybyste měli nějaký námět na článek, tak mi napište na mail. Mějte se hezky a užívejte si zimu, tady teď momentálně je tak 10 stupňů nad nulou, tak snad zas přituhne aby mi tam na těch horách zbyl nějakej snížek.
Vojtěch Klimenta

• Každý chodec je něco neobvyklého.
• Všechny suroviny jsou ve větším množství (mléko v galonech).
• Bez auta se nikam nedostanete.
• Všechna auta jsou větší.
• Móda je tu jiná nežli v našich končinách.
• Sprchy jsou zabudované ve zdi.
• Vztah žáka a učitele je naprosto odlišný.
• Ochota číšníků v restauracích je obrovská.
• McDonals není jediný fastfood!
• Domy nejsou zděné, zato papundeklové.
• Vchodové dveře se nepouživájí, chodí se přes garáž.
• Do všeho se dává led i v zimě.
• Nepoužívá se nůž, vše se krájí vidličkou.
• Všude se platí kartou!
• U benzínky se nechodí dovnitř, ale platí se kartou venku.
• Podél ulic nejsou chodníky, zato jsou všude obří parkoviště.
• V naší škole je zima.
• Televize má tisíc kanálů.
• Sporty se tu ohromě prožívají.
• Číšníci žijí z dýšek.
• Vchodové dveře se né vždycky zamykají.
• Boty si sundaváte až před tím, než se jde do postele.
• V domě musí být minimálně dvě lednice.
• Nikdo nepoužívá manuální řazení.
• Nechají tu řídit děti, od 16 let.
• Postele jsou vyšší s měkkou matrací.
• Všechna elektronika a oblečení je levnější, zatímco jídlo je drahé.
• Nacionalismus, je tu obrovský. Každý je hrdý na svůj národ.
• Americké vlajky jsou všude.

Ahoj, takže tohle je pár pojmů, co sem měl namysli. Tak proč to nesepsat?

Ahoj všichni,
začalo se mi po Vás stýskat tak jsem se rozhodl, že opět něčím příspěji na svůj poslední dobou zanedbávaný internetový deníček známý též jako blog. První ze všeho bych Vám rád popřál dodatečně Veselé Vánoce a Šťastný nový rok. Doufám, že jste vkročili do Desítky více než dobře a taky v neposlední řadě už tento rok se vracím domů!
Takže jak to tak chodí tak i ve vzdálených Státech Amerických došlo na Vánoce. Tedy Vánocemi tu žili už od listopadu. V rádiu stanice jen s koledami, všechny domy prestižně nazdobené a jakási takási Vánoční atmosféra. Myslim, že tu kolem Vánoc dělaj větší humbuk než to nakonec je. A jak to bylo u nás? Takže do školy jsme šli naposledy 23.prosince, což je trošku nezvyklé, ale zas tak hrozný to nebylo. Jsem rád, že před Vánocemi nás nechali učitelé napsat všechny testy. Takže už jsme si mohli jen vychutnávat svobodu a krásu Vánoc. Na Štědrý den, kterému tady říkají Vánoční večer jsme šli navštívit naše známé z kostela, kde byla taková Vánoční večeře, party oslava atak. Sešle se dost dobrejch lidí, takže to rychle uteklo, dobře jsme se najdeli a už byli na cestě do kostela. Tam jsme zůstali asi tak hodinku a půl, a pak už šupky dupky domů, kde nás čekalo rozbalení jednoho dárku. Pak už konečně do postele a vyčkat sčim se Santa představí. No takže ráno, jsem vstal jako jeden z prvních. V kuchyni už byla máma, na stole byl dopis od Santy a rozjedené sušenky a tak. Pak se jen počkalo na tatíka, Josefa a Sam a mohlo se jít rozbalovat. Tedy první se šlo na punčochy ponožky nebo co to je, které má každá rodina pověšené na krbu. Do ponožek se dávají spíše praktické dárky, takže nějaký blbiny a tak. Pak už jsme se přesunuli k hlavnímu stromu, pod kterým byla hromada darů. Dostal jsem novou bundu, software pro můj počítač, ledního medvěda (ktomu se váže taková povídka, ale to se mi nehce rozepisovat), a nějaký další nepotřebné blbniky. Dále náš společný dárek s Josefe, což je xBox 360, pro neznalé herní konzole od Microsoftu! Pak jsme celý den jen tak pospávali a tak.
Další den což je 26. přijela Sarah, který jsme předali také dárky a večer jsme se vypravili k příbuzné naší mámy na večeři. Je to dcera její sestry, která bydlí vtakovym obrovskym domu, bylo pozváno asi 30lidí prostě blázinec. Další den na večeři přijel tátův bratr a jeho synovec a tak. Takže to bylo takze to bylo vklidu. Pak se toho mezi svátkama moc nedělo, jeden den jsme byli bruslit a jinak nic. Nějaký nákupy a tak dále a tak dále. Na Silvestra jsem byl pozván na abstinenční párty z ostatními výmennými studenty. Bylo to celkem dobrý, ikdyž radši bych byl někde na horách. Tak to je asi tak všechno o prožití mých svátků. Bylo to celkem vpohodě. Žádný překvapení.
Zítra opět do školy, 8. ledna jedu poprvý se skiclubem lyžovat, je to v pátek po škole, tak snad to bude stát za to. Jinak jesli máte dotazy tak se ptejte.
Mějte se krásně
Vojtěch Klimenta

Ahoj všichni,
takže dnes mi dorazil dopis, který jsme napsal sám sobě na předodjezdovém semináři v Okrouhlicích 7.6.2009. Takže Vám to sem v rychlosti přepíšu , šťastně jsem na to zapomněl, ale o to víc mě právě v dnešním chladném dnu potěšilo se začíst do svých pocitů před více než půl rokem…

Ahoj Vojtíšku Kulíšku,
tuto zprávu ti píšu z předodjezdového semináře v Okrouhlicích. Pokud toto čteš, jsi pravděpodobně někde za mořem. Zatím neznám svojí host-family, ale doufám že se něco brzy dozvím. Ty už teď asi u někoho vegetíš a užíváš si svůj rok v USA.
Už teď vím, že to nebude tak jednoduché. Pan Václav mě právě mlátí balónkem do hlavy, měl bych si jako status na facebooku napsat Norský Váša je blázen. Zpátky k tématu, už asi chodíš do školy, našel sis nové kamarády a doufám, že už jsi Mac-user . Vůbec nevím jak co bude, jsem z cesty trochu nervózní a nevím vůbec do čeho jdu. Sedí tu semnou Vašek (Norsko), Vojta (USA), Anne (z Německa), 2Jardove (USA oba), Leeda (Holandsko), Klára (USA), Katka (USA), Oliver (z Německa) a mnoho dalších lidí. Doufám, že jsi se všema v kontaktu. Teď bych chtěl napsat něco o tomhle semináři. Byl to fakt nejvíc nejvtipnější víkend. Prostě “Dost Dobrý”! Jardova angličtina a spousta dalších momentů. Zahráli jsme si volejbal a fotbal. Fakt bomba nevim co psát, ale vim, že až si to budu číst budu chtít aby to bylo co nejdelší. Právě mě hraje moje oblíbená písnička Jebama Miluna, bomba, měl by sis jí poslechnout. Příští dva týdny budou opravdu krutý. Musim se neučit na spoustu testů a zítra píšu čtvrtletku z matiky a asi se moc nestihnu naučit. No nevadí snad tu v USA nemáš moc těžkou matiku jako v ČR. Doufám, že pravidelně fotíš a snažíš se zlepšovat. Snad se i angličtina někam pohla, doufám, že si proto udělal vše. Snad to tam je aspoň trochu podobný, jak si to představuju. Zábava je tu v plném proudu, ale přesto se snažím napsat každou maličkost, která mě napadne. Klucí sou vtipný kapitán Korbelius je bůh. Doufám, že v TV koukáš na seriály, sámo jen když je čas. Zatim se těšim na všechno nové. Ujistil sem se tu, že se celkem domluvim, ikdyž lépe rozumím. Právě jsem si koupil YFU tričko. Už fakt nevim opravdu nevim co víc psát. Každopádně užij si 2půlrok. Its gonna be legend…WFI…dary. Doufám věřím a sem rád za tuto příležitost být v USA. Děkuji za to hlavně rodičům a jsem aspoň teď a doufám, že i až to budeš číst spokojen. Vše bude OK! Užívej si Vojto!
Podepsáno mnou!
Takže to je ono, vše se vyplnilo.
Pár poznámek Mac-user, koupil jsem si počítač.
Kapitán Korbelius, jen nějakej výplod fantazie.
WFI- Wait for it. Heslo ze seriálu How I met Your Mother
Jebama Miluna super písnička od Čankišou!
Tak to je asi všechno, mějte se krásně.
Vojtěch Klimenta

Ahoj,

taže minule jsem Vás celkem odbyl, takže dneska bych to chtěl napravit nějakým obsáhlejším článkem. A o čem bych chtěl psát, no je to jednoduché půjde o přístup mezi učitelme a žákem (studentem).

Takže jak už jste se tu asi dočetli, tak školní systém v zámoří se od toho našeho rapidně liší. To nejen ve stylu výuky, ale hlavně k přístupu ke studentům. Učitelé teda spíš lidé co vás vyučují jsou tu opravdu úplně jiní. Co vím, tak je opravdu těžké si udržet práci, celkem často do hodiny někdo přijde a kontroluje jak výuka probíhá a tak dále.
Největší rozdíl je, že se tu učitelé/profesoři neoslovují tituly, ale normálně jménem, příjmením či zkratkou. Hned se vám to pokusím objasnit. Takže si představte, že od první třídy neříkáte vašemu vyučující paní učitelko případně pane učiteli, ale normálně jejich vlastním jménem. V reálu je to opravdu mnohem jednodušší i osobnější, nevidím důvod proč se u nás na titulech tolik zakládá. Není nic jednodušího zavolat na učitelko hej Miss Dallas, nebo jak jsem naznačil zkratkou Miss B, potřebuju pomoc, či Hey Lafferty, co stim mám dělat. Je to opravdu jen maličkost, ale v praxi je to opravdu příjemný. Člověk se necítí nijak podřazeně a i učiteli se může lépe učit. Ne jako u nás, kdy vám někteří učitelé vykají a vy je nemůžete oslovit jinak než pane profesore či profesorko.
Teď bych prošel jednotlivými předměty a popsal učitele. Je to opravdu jen ukázka protože na škole je nespočet vyučujícíh a dalších lidí.

Takže první blok Miss Dallas, moje učitelka na fyziku. Je to mladá paní, no prostě je jí tak 25, je příjemná, snaží se všechno jednoduše vysvětlit. Její výklady jsou srozumitelný někdy až přihlouple stupidní a stále se opakující. Výuka probíhá formou zajímavých pokusů, názorných ukázek, práce s počítači, skupinové práce a mnoho dalších vychytávek, které u nás chybí. Znamená to, že hodina a půl uteče jak voda a vy se těšíte na další den. Kdybych se měl u nás učit hodinu a půl naším způsobem tak se zcvoknu, to je sezení v lavici čtení článků a psaní zápisků nic více nic méně. No nechci zase úplně roztrhat naše školství, protože má taky něco do sebe. Kvalit vědomostí je neporovnatelná. Tady se učej fyziku, kterou my jsme brali v šesté třídě. Respekt k učiteli je u nás také větší, ale to je nejspíš dáno fakty o kterých jsem psal výše.

Další hodinu mám fotografování to je paní středního věku se strašně dlohym a nevyslovitelnym jménem, takže se naní řve Mistress H, je to takový staromódní a víc to zní jako Mr. H, ale zvyknout se dá na všechno. Je ochotná radí všechno, občas umí bejt i nepříjemná, když děláme kraviny. Má strašně srandovního mluvu, těžko se to překládá. Před každou hodinou každého pozdraví a při odchodu nezapomíná popřát hezký den, či víkend. Je to prostě pohodářka.
Mr. Lafferty, je strašnej týpek. Je to takovej kmán tak kolem třicítky a je to strašnej pohodář. Prostě si dělá srandu ze studentů, povídá si vo všech sportech a přestupech o kterejch já nemám ani šajn. Je to fakt týpek, prostě bezva učtitel. Hodiny jsou zajímavý vše se probírá jen tak povrchně je to jednoduchý, jen občas nějaký slova neznám, ale co je to Ekonomika tak nemůžu bejt perfektní. Hrajou se různý scénky na procvičení problematiky, chodí se do knihovny na počítače třeba dělat projekty o akciích nebo GDP teda HDP. Takže hodina super, občas i koukáme na videa nebo se jen tak poflakujem takzvaný wrap up na konci hodiny.
Na matiku mám Miss B, což je super učitelka. Je na škole nová, je mladá čerstvě vdaná a prostě vklidu. Asi před tejdnem se nám chlubila, že konečně dostala na jistotu smlouvu, protože na začátku byla jen ve zkušební době. Dneska nám ukazovala fotky ze svatby, je prostě vklidu. Látku umí perfektně naučit, zadá úkoly, běhá po třídě každýmu radí. Občas dělá chyby tak jí vždycky opravuju, protože americkou matiku vyjímečně ovládám na výbornou . Děláme taky různý vtipný cvičení. Je to poslední block, tak končíme vždycky trochu dřív a jdem si stoupnout na chodbu, kde snámi čeká na finální bell. Pak už následuje jen See ya tomorrow a jde se na bus .

Takže asi tak, je to prostě jiný né lepší ale v hodně ohledech příjemnější a zatim si to užívám. Jediný co je vopruz, že tu neni moc co dělat po škole. Kluby jsou takový naprd a lidi vnich jsou nelehce podivný po škole má každej práci. Ale tak od ledna mám skiclub a na jaře chci vyzkoušet vollejbal. Tak snad budou odpoledne lepší časy. Mějte krásně skládejte básně!

Vojtech Klimenta

Takže po době opět něco napíšu, co vy nato?
No každopádně mám se dobře vše je v naprostém pořádku. Minulý týden byl celkem fajn, žádné žhavé novinky. Tento týden je taky docela nevýznamný, poslední celý týden před Vánocemi. Škola tu končí až 23.prosince, takže to bude celkem zajímavý. Zítra tj. úterý mám večer meeting se skiclubem, ve středu nic moc asi zůstanu po škole v knihovně a budu pracovat na projektu z Ekonomiky, ve čtvrtek jdu asi ke kamarádovi ze školy a v pátek konečně jdu na seminář o Mac OS X, což je operační systém. Zjistil jsem, že je tu velká neoficiální prodejna maků a zadarmo tam školej a vysvětlujou věci ohledně počítačů, tak proč ne.
Dále v neděli byla Vánoční YFU party, byla to legrace. V sobotu jsme uklízeli a večer jsme šli k známejm z kostela se nabaštit. Jinak mám ohromný štěstí na rodinu, protože někdo má fakt smůlu. Ta dánka, co dvakrát vystřídala teď konečně našla rodinu, jsou to sousedé Jany a Lea z Doylestownu, čili jsou to sousedé, takže počet výměnných studentů v oblasti se zvyšuje. Zatímco Murilovi z brazílie bylo bez důvodu oznámeno, že se bude muset odstěhovat, což je tragédie. Jeho rodinka byla hrozně fajn, předpokládám, že neustáli jeho temperament, ale co i tak?
Ve škole jsem v pohodě, jen je to vopruz po škole. Josef má každej den běhání, nebo co to je. Je ztoho vždycky totálně mrtvej. Mě zimní sporty nějak neberou, takže po vánocích mám lyžování, což bude paráda . A na jaře vyzkoušim Volleybal. Jak mi dneska napsala na facebooku jedna pani z yfu, tak za rok touhle dobou už všichni budem slavit Vánoce doma s rodinou a budem doma vic než půl roku, což je neuvěřitelná představa. Obzvlášť když to tak rychle utíká. Jinak angličina se mi zlepšuje, používám slova co bych dřív nikdy neřekl a tak. Výslovnost je taky vpohodě, už ze mě nikdo srandu nemá :), idkyž občas celkem skomolim nějaký slovo. Takže bomba. V příštim pololetí mám angličtinu jako předmět ve škole a tam bude hodně psaní, tak to snad taky vypiluju. No nic to je všechno, pošlete maily s dotazy nebo cokoliv, co budete potřebovat. Rád poradím, či odpovím.
Před Vánocema určitě snad ještě něco napíšu. Mějte se a pozdravujte domovinu.
Vojtech Klimenta

Ahoj, tak prosinec se vsim vsudy krasne tu snezi….

Snehulak, mnou stvoren

Ahoj,
takže koukám, že naposledy jsem psal o Williamsburgu a to už je nějakej ten pátek. Od tý doby se toho odehrálo opravdu hrozně moc. Takže z West Virginie jsme jeli do Millersville, kde jsme byli na Samanthině divadelnim představení. Byla to opravdová bomba, muzikál Vlasy, tančilo se zpívalo se, musim říct, že super. V pondělí jsem dělal na úkolech, abych si mohl řádně užít díkůvzdání. V úterý jsme se vydali do King of Prussia nakoupit nějaké potřebné nezbytnosti. Taky jsme tak učinili, Mathilde, což je totalni šopoholik se tam naprosto vyřádila. Budíž jí přáno, Dánové jsou strašný zazobanci. Ve středu jsme uklízeli, protože na Thanksgiving přece nebude bordel. Vyluxoval jsem asi tunu kočičích chlupů, čemuž rodiče vůbec nerozumněli. Ve čtvrtek konečně díkuvzdání, dorazila Sarah s kamarádkou a aby nás nebylo málo ještě Emilie, což je další holka z Dánska. Takže nás celkem bylo 8, což je super. Jedli jsme, krocana a tak, nějak mě to nebralo, ale celkem jsem si to užil. Náš krocan měl skromných 10kilogramů. V pátek byla obrovská událost jménem Black Friday, což je den kterým začínají vánoční slevy. Dalo se toho sehnat fakt spoustu, koupil jsem si oteplováky na lyže, jelikož jsem přihlášen do Ski Klubu. V sobotu se jelo opět do King of Prussia, protože Máma nám chtěla nakoupit Vánoční dary. Dostanu super bundu a s Josefem XBox. Máma je úžasná, naštěstí je to tady levný. S Josefem, jsme se rozhodli, že ve sklepě si uděláme takovou klubovnu. Je tam taková zapadlá místnost, bude to bomba. Už je to vyklizený vymalovaný. Bude to opravdu pecka, vtomhle domě jde najít snad všechno. Našli jsme obrovskou starou repro soustavu se skvělym zvukem a pořádnejma bassama. Už se těšim, až bude hotovo. Jinak teď prší, jsem ospalej. Celej večer jsme malovali. No parada. Taky bych se měl zmínit o Vánoční dekoraci, kterou tu máti fakt strašně hrotí. No nic, někdy něco nafotim. Majte se
Vojtech Klimenta